Ostatní akce

Projekt EDISON

Studenti z cizích zemí na VOŠ a SOŠ Březnice z pohledu žáka.

Na naší škole se mezi dny 5.2. až 10.2. uskutečnilo v historii školy již třetí setkání studentů z různých zemí světa pod hlavičkou projektu AISEC. Studenti z vysokých škol k nám zavítali z Brazílie, Peru, Indonésie, Malajsie, Gruzie, Singapuru a Číny.

Hned v neděli, v den jejich příjezdu, jsme je po uvítání na domově mládeže vzali s panem učitelem Mgr. Motáněm na vytouženou první večeři v místní restauraci. Shodou náhod jsem si k nim přisedl již ve vlaku jedoucím z Prahy do Březnice. V pondělí, po seznámení se se školou a jejím prostředím šla část studentů z domova mládeže spolu s návštěvou z programu AISEC na procházku po městě, památkách a ostatních zajímavostech Březnice. Na úterní odpoledne byl v plánu odpočinek, takže jsme vyrazili hromadně nakoupit nezbytné věci do místních obchodů. Středa byla ve znamení Blatné a hlavně krmení daňků v blatenském zámku. Pro všechny z cizích zemí to byl víceméně první kontakt s divou zvěří v životě, někteří se báli, ale svůj strach přemohli a alespoň jedno jablko daňkům podali. Dále večerní program obsahoval bowlingový turnaj mezi týmy tvořenými studenty z Březnice i z ciziny. Pro mnohé to bylo poprvé, co si mohli vyzkoušet srazit co nejvíce kuželek. Ve čtvrtek se po nakoupení potřebných surovin pro uvaření pokrmů na páteční „Global village“ cizinci s pomocí pár ochotných studentů pustili do přípravy národních jídel. Hned v pátek ráno nanosili studenti připravená jídla a upomínkové předměty ze své země do školní tělocvičny.

Páteční dopoledne vyhrazené pro Global village probíhalo volným pohybem žáků základní i střední březnické školy po tělocvičně od jednoho stánku k druhému. Jen místo jejich jazyka rodného, češtiny, se museli dorozumívat jazykem anglickým. V případě nejistoty zde byli pohotoví pomocníci, kteří ochotně tlumočili. Několika studentů jsem se zeptal na jejich nejoblíbenější citát, nebo jejich životní motto. Od dvaadvacetiletého Malajsijce Rekshavana se mi dostalo odpovědi: „Až jednou zemřeš, nikdo si nebude pamatovat tvůj obličej, ale všichni si budou pamatovat to, co jsi pro svět udělal.“ Nadine, která do Evropy přiletěla z Indonésie, vyzývá všechny mladé lidi, aby cestovali, se slovy: „Nejste stromy, můžete jít, kamkoli jen chcete.“

Pokud tedy máte chuť poznávat svět, projekty jako tento vám otevřou bránu do světa. Vyjít na cestu už ale musíte sami.

Kryštof Kušmirek, 2. AV  

20. 03. 2017    13:51
Sledujte nás na facebooku
Sledujte nás: