Besedy, přednášky, semináře

Vidím, že nic nevidím

Začátkem listopadu se na VOŠ a SOŠ Březnice uskutečnila interaktivní přednáška se zástupci organizace pro nevidomé a slabozraké - SONS.

Přednáška byla realizována v rámci projektu Zkvalitnění výuky na VOŠ a SOŠ Březnice – šablony, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Stěžejním tématem byla možnost poznat lidi, s nimiž se život rozhodně nemazlil a vložil do jejich životní cesty velmi těžký úděl – žít bez zraku. V rámci přednášky jsme si my, kteří vidí, že vidí, mohli vyzkoušet, jak těžké je fungovat bez možnosti vše kontrolovat zrakem. Příprava jednohubek byla velmi náročná a chůze s bílou holí byla snad i nad naše schopnosti.

A jak to vidí žáci a studenti?

„Dne 2. 11. se konala přednáška s lidmi se zrakovým hendikepem a jak se se svým hendikepem vyrovnávají. Mezi přednášejícími byla Andrea Hlaváčková a Roman Vaněk se svými vodicími psy Nabu a Kantem. Oba dva přišli o zrak v průběhu života. Andrea je bývalou studentkou naší školy. Maturitu skládala ještě jako vidomá studentka, ale absolutorium, které úspěšně zvládla, již jako nevidomá. Roman Vaněk je několikanásobný mistr republiky ve výcviku vodícího psa. Ze začátku nás uvedli do problematiky a dali nám rady, jak se chovat k nevidomým lidem. Roman s Andreou pracují ve společné organizaci SONS, což je Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR. Představili nám fungování organizace a poté nám vyprávěli každý svůj příběh. Ale vůbec se nejednalo o vyprávění smutné. Oba dva byli velmi pozitivní a vtipní a svůj příběh, který obsahoval i nepříjemné situace, nám vyprávěli s humorem. Poté nám ukázali pomůcky, díky kterým je jejich život snadnější a sdělili nám, jak náročný je výcvik vodicího psa. Přednáška byla zakončena hudebním vystoupením Radka Žaluda, který je nevidomý od narození. Jeho vystoupení bylo ukázkou toho, že nevidomí mohou dělat stejné aktivity jako ostatní lidé. V úplném závěru jsme měli možnost vyzkoušet si chůzi s bílou holí a přípravu malého pohoštění. Přednáška byla velmi zajímavá a poučná a díky ní jsme si všichni uvědomili, že to nevidomí lidé nemají v životě vůbec jednoduché.“

(Za studenty VOŠ Petra Průchová, Adriana Zvarová, Kristýna Vamberská a Tereza Pacovská)

„Dne 2. 11. se konala přednáška pro obor sociální činnost. Náplní přednášky bylo seznámit se s nevidomými lidmi a jejich čtyřnohými kamarády. Přednášející nám přiblížili život nevidomého člověka, protože sami přišli o zrak v různých obdobích svého života. Seznámili nás s kompenzačními pomůckami, bez nichž by si každodenní život nedokázali představit. Po celou dobu z nich vyjadřoval optimismus a dobrá nálada. Když má člověk možnost účastnit se takové přednášky, určitě odejde s myšlenkou, jak je rád, že vidí.“

(Za studenty SOŠ Klára Čonková)

A závěr? Bezpochyby úcta a pokora k lidem, kteří nejen, že vidí, že nevidí, ale navíc si sami ze sebe dokáží udělat legraci a humor jim rozhodně není cizí. My, kteří můžeme svůj život kontrolovat všemi smysly, bychom se měli zamyslet, zda problémy, které vidíme jako téměř neřešitelné, nejsou ve své podstatě malicherné, a vážit si toho, že můžeme říci: „Vidím, že vidím.“

Mgr. Lenka Novotná

15. 11. 2017    12:43
Sledujte nás na facebooku
Sledujte nás: